Paradox dvojčat
Z Wikina
(hodinový paradox)
Překvapivý závěr speciální teorie relativity, v němž je někdy spatřován rozpor. Lze jej vyložit na příkladu dvojčat: muže a ženy. Nechť muž podniká vesmírnou cestu rychlostí blízkou rychlosti světla, zatímco žena zůstává na Zemi. Posuďme nejprve situaci z hlediska ženy. Podle ní je vysoká rychlost muže spojena s dilatací času, takže chod jeho hodin, tep jeho srdce i ostatní životní pochody jsou zpomaleny. Během přímočarého rovnoměrného
pohybu kosmické lodi jsou muž i žena v inerciálních soustavách, v nichž mají fyzikální zákony stejný tvar. To znamená, že muž může udělat obdobnou úvahu jako žena. Podle něho běží jeho vlastní čas „normálně“ a zpomalený je čas ženy.
V tom není žádný rozpor, protože hodiny v systémech muže a ženy jsou rozdílně synchronizovány. Problém však vznikne, zabrzdí-li muž svůj let a navrátí se zpět na Zemi. Podle názoru ženy bude (podle vzorce pro dilataci času) při setkání muž mladší než ona. Na tom nic nemění ani fakt, že aby se muž mohl vrátit, musel na nějaký čas spustit motory rakety, a nebyl tedy po celou dobu v inerciální soustavě. Dilatační vzorec obsahuje pouze rychlost a nezávisí na zrychlení, navíc mohla být neinerciální fáze letu zanedbatelně krátká. Pak se ovšem zdá, že muž smí udělat stejnou úvahu jako žena a dojde k protichůdnému závěru o srovnání jejich věků při setkání.
Přesto je to neinerciální fáze letu muže, která vnáší do problému asymetrii. V neinerciální soustavě má totiž dilatační vzorec složitější tvar. Na běh času tu má vliv i rozdíl potenciálu setrvačné síly, která vzniká zrychleným pohybem kosmické lodě. Čím kratší je doba obratu rakety, tím větší je tato síla a tím i rozdíl potenciálu mezi mužem a ženou.
Z hlediska muže se žena nachází v místě o nižším potenciálu, a stárne proto rychleji v takové míře, že to převáží její pomalejší stárnutí během inerciálních fází letu. K žádnému rozporu tedy nedochází.
Obsah |