Molekulová spektra
Z Wikina
Molekuly sestávají ze dvou nebo více atomových jader obklopených oblakem elektronů vázajících molekulu v jeden celek. Celková energie molekuly E v plynu má čtyři složky: E = Ekin+ Eel+ Evin + Erot , kde
- Ekin je energie kinetická, která je dána teplotou a turbulencí plynu; ta se ve spektru zdroje projeví rozšířením čar.
- Eel- energie elektronů; podobně jako u atomů mohou být elektrony v molekule vybuzeny do vyšších hladin energie. Rozdíly mezi elektronovými hladinami jsou zhruba od 1 eV do 1 keV (pro srovnání: u vysoce ionizovaných atomů, např. FeXXV ve sluneční koróně - 10 keV).
- Evib - vibrační energie molekuly. Vibrace spočívají jednak v periodickém přibližování a vzdalování jader s menší či větší amplitudou, jednak ve zvětšování a zmenšování (tzv. valenčních) úhlů a v torzi. Rozdíly v hladiny vibrační energie molekul jsou zlomky až setiny eV, takže molekulové pásy vzniklé mezi přechody mezi hladinami vibračními energie jsou převážně v infračervené a daleké infračervené oblasti molekulových spekter.
- Er - rotační energie molekuly, která je nejnižší složkou celkové energie E, neboť její hladiny energie jsou tisíciny až stotisíciny eV. Odpovídající rotační spektra chladných oblastí mezihvězdné hmoty (např. globulí) jsou v submilimetrové a mikrovlnné oblasti. Elektrony a vibrace jsou při tom v základní hladině energie, neboť srážky jsou (při teplotách zhruba 10 K) příliš pomalé na to, aby vybudily molekuly do vyššího stavu vibrace, natož pak elektrony.
Molekulová spektra jsou značně složitější než (pouze) elektronová spektra atomů. Je-li molekula v základním elektronovém stavu, může být vybuzena (srážkami, zářením) do jednotlivých vibračních stavů. Tyto vibrační stavy mají různé energetické hladiny rotační. Přechody se uskutečňují mezi rotačními hladinami a dají vznik molekulový pásům (tzv. vibračním pásům).
Elektronová spektra molekul jsou převážně ve viditelné a ultrafialové oblasti, neboť Eel je větší než Evib. Vibrační přechody vysílají (nebo absorbují) v infračerveném spektru. Čistě rotační spektra jsou v dalek infračervené až mikrovlnné oblasti. Jejich Erot je nejmenší ze všech tří složek.
Vícemolekulová spektra vykazují větší počet vibračních a rotačních přechodů než spektra dvouatomových molekul. Proměřování spekter molekul (= molekulová spektroskopie) slouží k identifikaci molekul v kosmických objektech (např. mezihvězdných molekul, molekul v atmosférách planet a chladnějších hvězd). Astronomie se opírá o kvantovou chemii, která (řešením Schrödingerovy rovnice) počítá hladiny energií elektronových, vibračních a rotačních stavů; čili vlnové délky molekoulových pásů - nutných k identifikaci molekul. Pomocí kvantové mechaniky lze určit též intenzity pásů ve spektru.
Obsah |