Molekulová spektra

Z Wikina

Přejít na: navigace, hledání

Molekuly sestávají ze dvou nebo více atomových jader obklopených oblakem elektronů vázajících molekulu v jeden celek. Celková energie molekuly E v plynu má čtyři složky: E = Ekin+ Eel+ Evin + Erot , kde

Molekulová spektra jsou značně složitější než (pouze) elektronová spektra atomů. Je-li molekula v základním elektronovém stavu, může být vybuzena (srážkami, zářením) do jednotlivých vibračních stavů. Tyto vibrační stavy mají různé energetické hladiny rotační. Přechody se uskutečňují mezi rotačními hladinami a dají vznik molekulový pásům (tzv. vibračním pásům).

Elektronová spektra molekul jsou převážně ve viditelné a ultrafialové oblasti, neboť Eel je větší než Evib. Vibrační přechody vysílají (nebo absorbují) v infračerveném spektru. Čistě rotační spektra jsou v dalek infračervené až mikrovlnné oblasti. Jejich Erot je nejmenší ze všech tří složek.

Vícemolekulová spektra vykazují větší počet vibračních a rotačních přechodů než spektra dvouatomových molekul. Proměřování spekter molekul (= molekulová spektroskopie) slouží k identifikaci molekul v kosmických objektech (např. mezihvězdných molekul, molekul v atmosférách planet a chladnějších hvězd). Astronomie se opírá o kvantovou chemii, která (řešením Schrödingerovy rovnice) počítá hladiny energií elektronových, vibračních a rotačních stavů; čili vlnové délky molekoulových pásů - nutných k identifikaci molekul. Pomocí kvantové mechaniky lze určit též intenzity pásů ve spektru.

Obsah

Odkazy

Reference

Velká encyklopedie vesmíru

Související témata

Literatura

Internetové odkazy

Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Navigace
Stránky
Nástroje