Kmity
Z Wikina
(oscilace). Taková změna veličiny (mechanické či elektrické), při níž dochází k periodické změně mezi dvěma krajními hodnotami. Příkladem může být závaží zavěšené na pružné spirále, pohyb kyvadla, nabitý elektrický kondenzátor propojený přes indukční cívku, proměnná hvězda cefeida, oscilace plazmatu a jiné. Při kmitech se jedna energie mění střídavě v jinou energii a naopak. Důležitou roli u kmitů má setrvačnost. Vychýlíme-li kyvadlo, dali jsme mu potenciální energii. Při návratu rovnovážnou (to je nejnižší polohou) má jen kinetickou energii, která se zcela změní v potenciální v druhé krajní poloze atd. Při kmitech v elektrickém obvodu se mění elektrostatická energie nabitého kondenzátoru v magnetickou energii kolem cívky a to opět v elektrostatickou energii kondenzátoru (s opačným nábojem). Při kmitech v plazmatu se mění elektrostatická energie elektronového plynu v kinetickou energii a opět v elektrostatickou v druhé poloze atd. Odpor v kmitajícím systému zmenšuje amplitudu kmitů (krajní veličiny) a důsledkem jsou tlumené kmity. Pokud nenahrazujeme v systému energii ztracenou odporem, jsou jeho kmity tlumené. V periodických kmitech se pravidelně opakují kmity po určitém časovém intervalu (zvaném perioda). Při kvaziperiodických kmitech se perioda zvolna mění. Nejjednodušší kmity jsou harmonické, které lze vyjádřit vztahem: y = A sin (ωt – ρ), kde y je proměnná veličina, A je největší hodnota (amplituda), ω je počet kmitů za 2π sekund (tzv. kruhový kmitočet), t je čas a ρ je fázový posun. Tato rovnice vyjadřuje netlumené kmity.
Obsah |