Extrémní podmínky života
Z Wikina
Při hledání mimozemského života musí bioastronomie znát meze teplot, tlaků, kyselosti, záření, jak dlouho přežije v kosmickém prostoru, jakou slanost vydrží a jak dlouho vydrží v latentní formě.
| nejvyšší teplota | 113 °C - Pyrococcus furiosus (sopečný ostrov, Itálie) | |
| nejnizší teplota | -15 °C - Crypotendolithotrophs (Antarktida) | |
| nejhlouběji | 4 km pod zemí - bakterie nalezené ve skále | 12 km pod mořskou hladinou - život na dně Mariánského příkopu |
| nejkyselejší | pH 0,0 - organismy rostoucí v sádrovci v jeskyních | |
| nejzásaditější | pH 11 - alkalofilní bakterie | |
| nejsilnější dávka ozáření | 5 Mrad (půl miliardy ergů na gram) - Deinococcus radiodurans (všudypřítomný) | |
| nejdelší přežití v kosmických podmínkách | 6 let - Bacillus subtilis (zařízení pro dlouhodobou imitaci kosmických podmínek) | |
| nejdále | člověk na Měsíci; na komoře Surveyoru III přežil nechráněn na měsíčním povrchu Streptococcus mitus tři roky | |
| nejdelší latentní život | 20-40 mil. let - oživený bacil z vnitřností včely zalité v jantaru z Dominikánské republiky | |
| nejslanější | 30% - halofilní bakterie |
Tyto překvapivé výsledky biologů značně rozšiřují možnosti života ve vesmíru.
Obsah |