PSM
Z Wikina
- PSM (Parking Space Measurement) - Dosavadní parkovací asistenční systémy fungují čistě jako čidla vzdálenosti. Jsou vybavené až dvanácti ultrazvukovými senzory, až šesti na předním nárazníku a v závislosti na uspořádání systému dalšími šesti vzadu. Nový systém Parking Space Measurement (PSM) má ještě dva další senzory, které jsou zabudované po obou stranách přední části vozidla. Slouží k vyměření délky parkovacího místa a dávají tak odpověď, zda je parkovací místo dost velké pro naše auto. Řidič může jet rychlostí až 20 kilometrů za hodinu kolem parkovacího místa. Senzory monitorují situaci a čítač impulsů vyměří délku parkovacího místa. Elektronika tuto hodnotu pak porovná s uloženou délkou vozidla a sdělí řidiči, jestli je parkovací místo dostatečně velké. Informace může být řidiči sdělena několika způsoby. V nejjednodušším případě signalizují výsledek například tři světelné diody (LED). Červená znamená, že parkovací místo je příliš malé. Žluté světlo znamená, že délka těsně postačí. A zelená signalizuje velké parkovací místo. Samozřejmě je možné zprostředkovat délku parkovacího místa řidiči také pomocí textového displeje nebo jazykovým výstupem. Jak velké musí být parkovací místo pro příslušné vozidlo, to závisí kromě jiného také na průměru zatáčení a na délce automobilu. Pomocí těchto ukazatelů se parkovací asistenční systém přesně přizpůsobí typu vozidla.
Pokud jsme tedy nalezli dostatečné místo pro parkování, vyvstává další otázka. Jakými manévry se dá náš automobil rychle a bezpečně zaparkovat do řady vozidel? Odpověď na ni dává další systém - poloautomatický parkovací asistent (SPA). Pomocí ultrazvukového senzoru namontovaného v zadní části vozidla neměří jenom délku, ale během jízdy okolo parkovacího místa navíc také hloubku místa, až po obrubník. Ze všech zjištěných dat teď mikropočítač vypočítá řídicí manévry, které jsou potřebné k tomu, aby se automobil bezpečně dopravil do daného prostoru. Po zařazení zpátečky je řidiči opticky a akusticky naprosto přesně sděleno, co musí udělat, aby se automobil dostal na parkovací místo. Děje se tak přes rozhraní mezi člověkem a strojem (Human Machine Interface - HMI), například pomocí multifunkčního grafického displeje na palubní desce automobilu, který dokáže ukázat náročné znázornění jízdního manévru. Použitelné je zde například také zjednodušené znázornění pomocí šipek nebo na textovém displeji. Typická situace pro podélné zaparkování pak přináší například pokyny: řízení až k potřebnému natočení kola (elektronika určí konec); plyn přidávat až do signálu stop a pak brzdit; řídit v protisměru o vypočítaný úhel; přidávat plyn až do druhého stop bodu, brzdit; a ještě jednou přidat plyn a brzdit - vozidlo stojí v mezeře. Systém pracuje dynamicky: Jestliže se řidič odchýlí z vypočítané trajektorie, přepočítává se okamžitě nová stopa. Takto pomáhá parkovací asistenční systém i tehdy, když je třeba dostat se do velmi úzkého parkovacího prostoru, do kterého rutinně nezaparkují ani velmi dobří řidiči. Propojení elektrických a elektronických systémů v automobilu umožní dokonce ještě další stupeň vývoje, a to automatické řízení při parkování. Parkovací místo se vyměří do délky a do hloubky. Pokud je dostatečně veliké, dá elektronika "zelenou". Řidič nastartuje systém pro parkování, například zařazením zpátečky. Přidává plyn a brzdí podle zadání parkovacího asistenta, zatímco řízení ovládá podle zadání trajektorie servomotor. Při použití elektronických plynových pedálů pak bude samozřejmé, že řidič předá celé parkování parkovacímu asistentovi a ten automobil sám zaparkuje.