Kopřiva
Z Wikina
Kopřiva se považuje za obtížný plevel, ale zároveň je to jedna z nejdůležitějších rostlin, ze kterých si berou výživu nejkrásnější denní motýli, například paví oko.
Obsah |
Charakteristika
Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) - má na listech duté chlupy (trichomy) tenké jako vlas a lodyhy, v nichž je kyselina mravenčí. Při dotyku se špička chlupu ulomí a na kůži se dostane tato kyselina, pak se dostaví silné pálení, a následuje otok, zčervenání a svrbění. Na jaře je koncentrace kyseliny mravenčí vysoká a proto se v této době mladé listy trhají a vaří jako zelenina, dávají se do polévek nebo se z nich vaří čaj. Kopřivy obsahují hodně chlorofylu, vitaminů (A, B, C) a minerálů (především vápníku a železa). Tato bylina má posilující účinek na celé tělo a je vhodná především při léčbě chudokrevnosti. Kopřivový čaj je močopudný a rozpouští hleny. Čaj se pije během jarních čistících kúr, především ti, kdo trpí revmatismem nebo dnou, dále při vodnatelnosti, průjmu, hemeroidech, revmatismu. Při vážných potížích se čerstvé listy kopřivy přikládají nasekané na bolestivá místa. Odvar z kopřiv je dobrý proti lupům a vypadávání vlasů. Z rostliny se v komerčním měřítku získává chlorofyl, který se přidává jako barvivo do potravin a léků. Toto barvivo je povolené Evropskou unií, které je na obalech potravin označeno kódem E 140. Tam, kde roste kopřiva dvoudomá, je půda bohatá na minerály. Vyrůstá do výšky 0,5 až 1,5 m. Kopřiva se rychle rozšíří především v půdě bohaté na vápník.
Odkazy
Reference
Související témata
Literatura
- překlad P. Martínková: Encyklopedie bylin a koření, Rebo, 2001, str. 297, ISBN 80-7234-169-3
- B. Hruška: Jak se léčit rostlinami, Volvox Globator, 1996, str. 158, ISBN 80-7207-027-4