Dvojbrany

Z Wikina

Přejít na: navigace, hledání

Dvojbran je libovolný elektrický obvod, který může být spojen s jinými elektrickými obvody či prvky dvěma dvojicemi svorek nebo-li dvěma branami. Jedna dvojice svorek je vstupní nebo-li vstupní brána, kterou energie do dvojbranu vstupuje, druhá dvojice svorek je výstupní brána, kterou energie z dvojbranu vystupuje.

Základy teorie dvojbranů publikovali již v roce 1929 němečtí elektrotechnikové F. Strecker a R. Feldtkeller.

Obsah

Dvojbrany - rozdělení

Reciprocitní dvojbran

Je schopen vést energii v obou směrech a platí pro dvojbran princip reciprocity. Jsou to veškeré pasivní dvojbrany (obsahují jen prvky R, L, C). Praktickým příkladem reciprocitního dvojbranu je homogenní vedení (sdělovací či telekomunikační vedení).

Nereciprocitní dvojbran

Je schopen vést energii v obou směrech, ale v různé míře. Neplatí pro něj princip reciprocity. Nereciprocitní dvojbran obsahuje zdroje (řízené nebo nezávislé). Také dvoudrátový zesilovač (možnost přenosu sdělovacího signálu v obou směrech po dvouvodičovém vedení) je příkladem nereciprocitního dvojbranu, protože zesílení muže být pro každý směr přenosu jiné.

Pasivní dvojbran

Obsahují pouze pasivní prvky, neobsahuje zdroje. Jsou to tedy R L C dvojbrany.

Bezeztrátový dvojbran

Je dvojbran u kterého nedochází při přenosu elektrické energie ke ztrátám. Obsahují jen L, C prvky.

Bilaterální dvojbran

Je schopen přenášet elektrickou energii v obou směrech (nemusí se tak dít stejnou měrou).

Unilaterální dvojbran

Je schopen přenášet elektrickou energii jen v jednom směru. Například zesilovač přenáší signál jen ze svého vstupu na výstup.

Autonomní dvojbran

Obsahuje-li dvojbran alespoň jeden nezávislý zdroj. Příkladem může být zesilovač pokud se uvažuje i jeho napájecí zdroj.

Neautonomní dvojbran

Dvojbran, který neobsahuje nezávislé zdroje elektrické energie. Je to tedy i dvojbran obsahuje-li řízené zdroje a není schopen trvale dodávat výkon bez vnějších zdrojů. Například model zesilovače uvažovaný bez napájecího zdroje (modelován pomocí řízených zdrojů). Je schopen dodávat výkon jen pokud je připojen k napájecímu zdroji.

Degenerovaný dvojbran

Je dvojbran u něhož aspoň jedna z matic užívaných k jeho popisu neexistuje. Příslušná matice neexistuje když je alespoň jeden její prvek nekonečně velký. Tyto dvojbrany mají význam při teoretických výpočtech. Jsou to např. ideální transformátor, řízené zdroje, gyrátor.

Antimetrický dvojbran

Je elektricky nesouměrný dvojbran, pro jehož obrazové impedance platí vztah Zi1 Zi2 = R2, kde R je reálná konstanta.

Odkazy

Reference

Libor Gajdošík: Metody analýzy lineárních obvodů 2, nakladatelství BEN - technická literatura, 2011, ISBN 978-80-7300-429-3, str. 27-28
Zveřejněno se souhlasem autora.


Související témata

Literatura

Internetové odkazy

Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Navigace
Stránky
Nástroje
[CNW:Counter]