Šalvěj
Z Wikina
Ve starověku se šalvěj spojovala s vysokým věkem, a prý její přítomnost na zahradě zajišťuje jejímu vlastníkovi dlouhý život. Ale nesmí se používat ve velkých dávkách.
Obsah |
Charakteristika
Šalvěj se nachází ve všech středomořských zemích. Listy se sklízejí za suchého počasí těsně před květem a suší se při teplotě 35 °C. Má stříbřité listy silné vůně, kořennou, trochu hořkou chuť.
Šalvěj - bylina
Šalvěj lékařská
Šalvěj lékařská (Salvia officinalis) - obsahuje thujon (nervový jed), který je při dlouhodobém používání nebo ve velkých množstvích jedovatý. Může způsobit epileptické záchvaty. Šalvěj rostla původně v teplých zemích kolem Středozemního moře, ale už od středověku se pěstovala i u nás. Bylo to důležité koření ve všech zahradách v době renesance. Šalvěj má pěkný šedozelený list a pěstuje se více jako okrasná rostlina. Používala se mimo jiné jako tonikum (posilující prostředek) a proti zapomnětlivosti u starších lidí. Ve středověku byla šalvěj univerzálním všelékem.
Homeopaticky se předepisuje proti nadměrnému pocení, jako prostředek proti zánětu sliznic v dutině ústní, při zanícených dásních a na snížení tvorby mléka u kojících žen, má dezinfekční a uklidňující účinky. Homeopaticky se nemusíme obávat žádných vedlejších účinků, ale užívá-li se šalvěj příliš mnoho, stimuluje to dělohu, a proto by se šalvěji měly raději vyhýbat těhotné ženy. Jako obklad se přikládá na špatně se hojící rány.
Šalvěj luční
Šalvěj luční (Salvia pratensis) - se na povrchu podobá šalvěji lékařské, ale má mnohem méně hezké listy a květ je mnohem větší. Kvete mezi květnem a červencem. Barva květů je od nafialověle růžové až po světle modrou. Pochází původně z jižní Evropy, kde roste na skalnatých stanovištích a slunných pastvinách. Šalvěj luční se nepoužívá v kuchyni. Obsahuje sice stejné látky jako šalvěj lékařská, ale v nepatrném množství a léčebně se může aplikovat stejným způsobem jako šalvěj lékařská.
Šalvěj muškátová
Šalvěj muškátová (Salvia sclarea) - je oblíbená zahradní rostlina, má velké šedozelené listy a dlouhé klasy s tříbarevnými květy bílé-růžové-fialověmodré. Květy velmi silně voní. Olej z ní, tzv. muškátový olej, je součástí pánských parfémů, tělových mlék a vod po holení, do kterých se často přidává například pižmo, vůně, která v parfémech pro ženy rozhodně chybí. Muškátovým olejem se také dochucují vína, ale jinak se tato bylinka v kuchyni nepoužívá a ani se nepoužívá léčebně, ačkoli obsahuje stejné látky jako šalvěj lékařská a dá se také použít na vaření čaje při zánětu v krku nebo problémech s dásněmi. Roste přirozeně v jihovýchodní Evropě na suchých skalnatých stanovištích. U nás roste jako dvouletá rostlina v normální zahradní půdě. Kvete od července až do srpna.
Původ je domácí.
Druhy šalvěje
- šalvěj sušená
- šalvěj čerstvá
Využití v kuchyni
Šalvěj lékařská se jako koření používá především v jižních oblastech, přidává se trochu čerstvých na kousíčky nakrájených listů do polévky nebo omáčky, kterou budete používat na rybu.
- Šalvěj - pod dušené nebo pečené ryby, do nádivek a marinád, pod zvěřinu, do salátů, tvarohu a mnoha dalších jídel, do nádivek, paštik, vždy jen malé množství, protože silně voní
Odkazy
Reference
Související témata
Literatura
- J. Břízová - M. Klimentová: Nová domácí kuchařka, Avicenum, 1991, str. 372, kód knihy 08-061-91
- překlad Václav Škoda: Kuchyň plná fantazie - Tisíc + jeden nápad pro dnešní kuchyni, Blesk, 1991, str. 484, ISBN 80-85606-36-4
- J. Břízová, J. Fialová, M. Havelková, M. Klimentová, V. Koseová, J. Kolaříková, B. Krchová, B. Šmoková, M. Urbanová: Vaříme zdravě, chutně a hospodárně, Avicenum, 1990, str. 317, kód knihy 08-003-90
- překlad P. Martínková: Encyklopedie bylin a koření, Rebo, 2001, str. 258, ISBN 80-7234-169-3
Internetové odkazy
- Šalvěj krájená - prodej koření