Šalvěj

Z Wikina

Přejít na: navigace, hledání

Ve starověku se šalvěj spojovala s vysokým věkem, a prý její přítomnost na zahradě zajišťuje jejímu vlastníkovi dlouhý život. Ale nesmí se používat ve velkých dávkách.

Obsah

Charakteristika

Šalvěj se nachází ve všech středomořských zemích. Listy se sklízejí za suchého počasí těsně před květem a suší se při teplotě 35 °C. Má stříbřité listy silné vůně, kořennou, trochu hořkou chuť.

Šalvěj - bylina

Šalvěj lékařská

Šalvěj lékařská (Salvia officinalis) - obsahuje thujon (nervový jed), který je při dlouhodobém používání nebo ve velkých množstvích jedovatý. Může způsobit epileptické záchvaty. Šalvěj rostla původně v teplých zemích kolem Středozemního moře, ale už od středověku se pěstovala i u nás. Bylo to důležité koření ve všech zahradách v době renesance. Šalvěj má pěkný šedozelený list a pěstuje se více jako okrasná rostlina. Používala se mimo jiné jako tonikum (posilující prostředek) a proti zapomnětlivosti u starších lidí. Ve středověku byla šalvěj univerzálním všelékem.

Šalvěj

Homeopaticky se předepisuje proti nadměrnému pocení, jako prostředek proti zánětu sliznic v dutině ústní, při zanícených dásních a na snížení tvorby mléka u kojících žen, má dezinfekční a uklidňující účinky. Homeopaticky se nemusíme obávat žádných vedlejších účinků, ale užívá-li se šalvěj příliš mnoho, stimuluje to dělohu, a proto by se šalvěji měly raději vyhýbat těhotné ženy. Jako obklad se přikládá na špatně se hojící rány.

Šalvěj luční

Šalvěj luční (Salvia pratensis) - se na povrchu podobá šalvěji lékařské, ale má mnohem méně hezké listy a květ je mnohem větší. Kvete mezi květnem a červencem. Barva květů je od nafialověle růžové až po světle modrou. Pochází původně z jižní Evropy, kde roste na skalnatých stanovištích a slunných pastvinách. Šalvěj luční se nepoužívá v kuchyni. Obsahuje sice stejné látky jako šalvěj lékařská, ale v nepatrném množství a léčebně se může aplikovat stejným způsobem jako šalvěj lékařská.

Šalvěj muškátová

Šalvěj muškátová (Salvia sclarea) - je oblíbená zahradní rostlina, má velké šedozelené listy a dlouhé klasy s tříbarevnými květy bílé-růžové-fialověmodré. Květy velmi silně voní. Olej z ní, tzv. muškátový olej, je součástí pánských parfémů, tělových mlék a vod po holení, do kterých se často přidává například pižmo, vůně, která v parfémech pro ženy rozhodně chybí. Muškátovým olejem se také dochucují vína, ale jinak se tato bylinka v kuchyni nepoužívá a ani se nepoužívá léčebně, ačkoli obsahuje stejné látky jako šalvěj lékařská a dá se také použít na vaření čaje při zánětu v krku nebo problémech s dásněmi. Roste přirozeně v jihovýchodní Evropě na suchých skalnatých stanovištích. U nás roste jako dvouletá rostlina v normální zahradní půdě. Kvete od července až do srpna.

Původ je domácí.

Druhy šalvěje

Využití v kuchyni

Šalvěj lékařská se jako koření používá především v jižních oblastech, přidává se trochu čerstvých na kousíčky nakrájených listů do polévky nebo omáčky, kterou budete používat na rybu.

Odkazy

Reference

Související témata

Literatura

Internetové odkazy

Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Navigace
Stránky
Nástroje
[CNW:Counter]