Zpomalení zemské rotace
Z Wikina
Rotace Země není rovnoměrná. Zpomaluje ji slapové tření. Úhlový moment se slapovým třením přenáší z rotace Země na oběh Měsíce.
Obsah |
Rychlost zpomalování
Den se prodlužuje (v současné době přibližně o 0,001 s za století) a Měsíc se vzdaluje (nyní přibližně o 3,7 m za století). Paleontologické nálezy ukazují, že vzdalování Měsíce v minulosti bylo pomalejší. Současné rychlé vzdalování je připisováno rezonanci oceánů.
Vliv zploštění Země
Slapové tření vyvolané Měsícem a Sluncem by samo způsobilo prodloužení dne zhruba o 0,0023 s za století. Avšak astronomická pozorování za uplynulých 2700 let ukazují menší prodloužení dne, a to pouze o 0,0017 s za století. Rozdíl je způsobený velmi pomalým zmenšováním zploštění Země. Tání ledovců po poslední době ledové snížilo zatížení zemské kůry ve vysokých zeměpisných šířkách. V důsledku izostáze vazké zemské těleso reaguje velmi nepatrným snižováním zploštění, čímž se nepatrně zmenšuje i osový moment setrvačnosti Země. Úhlový moment je přitom zachován (stejně jakož i celková hmotnost Země); tzn. že se nepatrně musí urychlovat rotace Země (připomeňme krasobruslaře, který z rozpažení připaží). Laserová měření změny zploštění z družic odpovídají zjištěnému rozdílu 0,0006 s za století.
Budoucnost
Se vzdalováním Měsíce souvisí i prodlužování synodického měsíce. Podle hrubých odhadů by asi za dobu 10× delší, než je stáří Země, mělo jedno vystřídání měsíčních fází (synodický měsíc) trvat 47 dnešních dnů. Stejně dlouho by měla trvat jedna otočka Země kolem osy, tedy budoucí den (tzn. vystřídání světla a tmy). Země pak bude přivracet k Měsíci stále tutéž polokouli. Pro obyvatele Země na jedné polokouli bude tedy Měsíc stále na stejném místě na obloze, přičemž jednou za 47 dnů vystřídá své fáze. Obyvatelům na druhé polokouli nebude dopřán pohled na Měsíc a jejich noc bude bez měsíčního světla.